Nejintenzivněji se změnami parkování zabývá Praha. Nejdřív někdo vymyslel značení ulic celou škálou barev, teď se zas ustoupilo k barvám třem, ale hlavně se zase všechno odkládá. Přijde totiž zima. Pomineme-li fakt, že je to celkem pravidelný jev, odklad tentokrát uvítejme. Ve zveřejněných informacích jsem nečetl (možná jsem to přehlédl ?) ani slůvko o invalidech. A přitom dosavadní praxe v místech s už nyní regulovaným parkováním je docela tristní . Na internetu je sice mapa s místy v centru vyhrazenými pro ZTP, ale těch je zoufale málo a jsou prakticky neustále obsazená, protože invalidů je hodně.
Budu se jako i jiní v jiné problematice opět obracet do sousedství, i když je to už kolikrát protivné. Leč proč mají jakési firmy zas a všude za miliony vymýšlet dávno vymyšlené ?
V Rakousku třeba na většině placených míst mohou parkovat invalidé bez poplatku a bez časového omezení. Ani na místech, která jsou zdarma, ale mají časový limit, nemusejí invalidé hlídat hodinky. A v časech, vyhrazených pro obsluhu, mohou projíždět pěší zónou. Na veřejných parkovištích ale většinou výhody nemají.
V Německu zase mohou tělesně postižení stát až tři hodiny na silnicích, kde je to jinak zakázáno – například v rezidenčních zónách. V ulicích s placeným parkováním i na parkovištích s časovým omezením mohou stát až 24 hodin zdarma. A v pěších zónách, v době vyhrazené pro obsluhu, mohou nejen jako v Rakousku projíždět, ale i stát. A stěží byste hledali veřejné parkoviště, kde by postižení museli platit.
Nebudu dál rozvádět, jak se v těchto státech zachází s invalidy při jiných příležitostech – že třeba kvůli nim zastaví lanovku – samozřejmě. Při nástupu i při výstupu...
Takže, vážení konšelé, prozraďte, co chcete u nás pro handicapované udělat, nebo kápněte božskou a přiznejte, na kolik jsou vám v Praze i v celém Česku invalidé lhostejní nebo dokonce na obtíž!